Pěstování cuket

Pěstovat cukety se vyplatí – jsou odolné, netrpí mnoha škůdci ani chorobami a jejich pěstování v našich klimatických podmínkách je velmi snadné. Člověk se tak může těšit na zaručenou sklizeň.

 

Příprava

Záhon je možné připravit už na podzim, kdy do hlíny zapracujeme hnůj. Rostliny jsou docela náročné na živiny, takže na jaře do půdy zapravíme dostatečné množství kompostu a můžeme doplnit průmyslovým hnojivem. Cukety se dají vysadit také přímo na kompost.

Výsev semen

Cukety se bez problémů se uchytí v přímém výsevu na záhonTři týdny před výsevem se půda může překrýt černou fólií, díky čemuž se prohřeje. Výsev se provádí až za dostatečně teplého počasí (minimálně 10 stupňů), což připadá zhruba na půlku dubna v teplejších oblastech a květen ve chladnějších oblastech. Bez této teploty hrozí, že část semen v půdě zahnije a klíčení bude nerovnoměrné. 

Připravíme si hnízda, která budou od sebe vzdálená ideálně 80-100 cm, ale nejméně alespoň 50 cm. Cukety mají sice keříčkovitý růst (neplazí po zemi a nezabírají tolik prostoru), ale pokud bychom hnízda udělali příliš blízko sebe, vznikl by příliš zahuštěný porost, který je náchylný k plísním a chorobám. Do každého hnízda vložíme vždy po třech semenech a po vyklíčení slabší dvě rostliny odstraníme a zanecháme pouze tu nejsilnější.

Výsadba sazeniček cukety

Sazenice můžeme předpěstovat za oknem, v pařeništi, nebo ve skleníku. Květináče nebo jiné nádoby s provrtaným dnem musí být o průměru alespoň 10 cm. Lze použít například důkladně očištěné kýble od barev a lepidel. Před vysazením do záhonu se hodí rostlinky otužit, neboli postupně vystavit nižší teplotě, než ve které doposud rostly. Vysazujeme sazenice se třemi pravými listy. Cukety v kýblech nebo květináčích snášejí i pěstování na balkoně.

Vegetační doba

Sklizeň cukety

Po několika týdnech se objeví samčí a samičí květy. Samčí jsou posazené na dlouhých stopkách a samičí mají semeník ve tvaru budoucího plodu. Plody dobře rostou, pokud jsou dostatečně opylovány, vyživovány i zalívány.

Zhruba 40-70 dnů od výsadby se můžeme dočkat zralých plodů – konkrétní doba záleží na odrůdě. Zralý plod by měl být 15-20 cm velký, lesklý, tvrdý a šťavnatý. Výhodou cuket je, že plodí opakovaně. Pokud jsou tedy plody pravidelně sbírány, budou cukety kvést a plodit po celou sezónu.

Hnojení – jak se o rostliny starat?

Cukety rychle vytvoří velké množství hmoty i plody, potřebují tedy půdu s dostatkem živin a vydatnou zálivku. Mohou se přihnojovat kompostem, ne však dříve než za 14 dní po výsadbě. Pokud by měly něčeho nedostatek, výsledkem budou malé zatvrdlé plody, které budou prakticky nepoužitelné v kuchyni. V první polovině vegetačního období je vhodné používat každý týden kapalná hnojiva, v období plodnosti pak speciální hnojiva na plodovou zeleninu (i zde každý týden).

Sklizeň

Pravidelně se sklízejí mladé plody do 25 cm – rostlina pak stále kvete a a tvoří plody nové. Když plody nesklízíte a necháte je přerůst, dojde k zastavení plodnosti. Na rostlině tak zůstanou 2-3 velké plody, ostatní zakrní, nevyvíjejí se a postupně zahnívají. Rostlina cukety se totiž soustředí na výživu semen v dozrávajících plodech a „obětuje“ tak další plody, které by již nezvládla vyživit. Když ale tyto velké plody v plné vegetaci odstraníte, v průběhu 12-14 dní začne cuketa opět nasazovat.

Cuketu můžete uskladnit ve sklepě, chladničce, nebo ji zmrazit. Více se dočtete na stránce uskladnění cukety. Přečtěte si také, jak cuketu zpracovat.

 

TipPokud nemáte možnost, jak si doma cuketu vypěstovat, můžete ji jednoduše zakoupit v nějakém obchodě. Tipy na levné cukety můžete hledat například v letáku Tesco.


Co byste měli ještě vědět?

  • Cukety nesnáší pokles teploty pod nulu (ale v tak chladném počasí se je ani nedoporučuje pěstovat).
  • Cukety by se neměly nechávat přerůstat. Ačkoliv i přerostlé plody najdou nějaké to využití v kuchyni, tak na rostlině zpomalují nasazování dalších a ty zasychají. Ideální jsou plody o velikosti 20-25 cm.
  • Čím více a častěji se plody sklízí, tím více nových začíná růst. Plody se neodřezávají nožem, sklízí se odkroucením stopky u lodyhy rostliny. Buněčná šťáva, která by zůstala na noži, může z rostliny na rostlinu přenášet virózy.